Zvláštní zmínku si však zaslouží jméno Vladimíra Jiříčka, který svojí morální a odbornou autoritou zaštiťoval náš sítotisk od sedmdesátých let minulého století, kdy převzal řízení odborné skupiny od Oty Kořínka, a ve funkci prezidenta Sítotiskového svazu byl od roku 1991 až do roku 1997.

Ve vší skromnosti připomenu také svoji maličkost jako organizátora zájezdů, konferencí, výstav, kurzů, vydávání časopisů a také realizátora prvního výukového střediska pro praktické kurzy sítotisku a serigrafie.

Pak čas a lid oponou trhnul a změnil náš československý svět – do té doby centrálně řízený ekonomicky i ideologicky. Pro nás sítotiskaře, kteří jsme na všech odborných akcích měli úzké kontakty na odborníky „ze západu“, začala být vesta Vědeckotechnické společnosti těsná.

Proto jsme 6. února 1991 při tradiční konferenci SIKON uspořádali první sítotiskový sjezd, na kterém 260 delegátů odsouhlasilo založení Sítotiskového svazu ČSFR. Jeho prvním prezidentem se stal Vladimír Jiříček, viceprezidentem ing. Maxmilián Lacko a sekretářem Miloš Machurek, tedy moje maličkost. Zvolena byla také čtrnácti členná Výkonná řídící rada, z jejíž tehdejších členů někteří dodnes ve svazu působí. Možná by bylo dobré zde také připomenout – zejména pro mladší generaci – že za čestné členy zde byly přijaty významné osobnosti, které se zasloužily o rozvoj sítotisku u nás: Ludovít Bábik, prof. Jaroslav Kaiser, Josef Kroupa, Pavel Marek, ing. arch. Gustav Otáhal, Vladimír Pelant, Václav Rippl, Jaroslav Rusek, Václav Sedlařík, Jiří Schneider, Zdeněk Stehlík, Radomír Šanc, ing. František Večeřík a tehdy již in memoriam rovněž Karel Hasoň, Harry Kraus, Dr. Emil Minář, Vladimír Švec a Karel Uchytil. Vzhledem k trvalosti čestného členství si při této příležitosti dovoluji navrhnout současné Výkonné řídící radě svazu zařadit do programu příštího sjezdu návrh na čestné členství in memoriam Vladimíra Jiříčka.

Připomínám, že tento článek v žádném případě nechce a ani nemůže aspirovat na kroniku svazu, je jen letmým ohlédnutím do jeho téměř dvacetileté historie.

Prvním organizačním úkolem Sítotiskového svazu bylo oficiální konstituování, tedy registrace MV ČR 18.3.1991, č.j. VS/1-5863/91R, vytváření cest a především snaha pomáhat sítotiskovým firmám a dílnám orientovat se v prostředí rodícího se svobodného podnikání.

Významným krokem bylo oficiální navázání kontaktů právě založeného svazu se sekretariátem asociace FESPA, kterým jsme byli následně vyzváni k účasti na zasedání ve švédském Gottlandu, které se uskutečnilo v květnu 1991. Zde prošly stanovy a veškeré náležitosti svazu přijímací procedurou a náš svaz se stal plnoprávným členem evropské federace sítotiskových svazů FESPA. Pro zajímavost uvádím, že na tomtéž zasedání nebylo za člena FESPA přijato Španělsko – o členství totiž žádalo i Katalánsko a stanovy FESPA dvojí členství nepřipouštějí.

Již v prvním roce své existence svaz prostřednictvím svého sekretariátu pracujícího při firmě Finish, v.o.s. uspořádal tři sítotiskové kurzy. Pro oblast výchovy a vzdělávání se svaz tehdy registroval jako Živnostenské společenství sítotiskařů a ve snaze napomáhat podnikatelské činnosti vstupoval do kontaktů s Živnostenskými úřady.

Na podzim roku 1991 se potom v Praze uskutečnilo významné jednání patnácti členného předsednictva FESPA s Výkonnou radou Sítotiskového svazu.

Náš svaz byl prvním členem ze zemí bývalého postkomunistického bloku a návštěva představitelů FESPA proto pro nás byla velkým vyznamenáním. Prezidentem FESPA byl tehdy Michael Domberger a generálním sekretářem Derek Down. Byli jsme seznámeni s činností a plány této vrcholné evropské sítotiskové asociace, s programy na vzdělávání, vydáváním časopisu (který jsme od té doby dostávali a rozesílali všem člen?m našeho svazu), pořádáním výstav a spoluprací s organizací ESMA, sdružením evropských sítotiskových firem. Recipročně jsme naše evropské partnery seznámili s postavením sítotisku u nás a s budoucími záměry a plány svazu, pro které jsme našli u představitelů FESPA plnou podporu. Pro úplnost uvádím, že náš Svaz tehdy posílal z finančních příspěvků členů cca 40% do společné pokladny FESPA.

Setkání bylo srdečné, a tak jsme se již mohli cítit jako plnoprávní členové evropské rodiny sítotiskařů. Česko se však vždy musí tradičně něčím rázovitě vyznamenat – při tom, kdy jsme se chlubili krásami Prahy a orlojem na Staroměstském náměstí, byla člence předsednictva FESPA, paní J. Peetrs z Belgie ukradena peněženka s doklady a platebními kartami.

V květnu 1992 jsme uspořádali zájezd na výstavu FESPA v Amsterodamu, na kterou byly vypraveny dva autobusy s více jak sto účastníky. Na výstavě jsme byli přijati předsednictvem FESPA, na jehož zasedání převzal žezlo předsednictví asociace od M. Dombergera Lascalle Barrow.

Zprostředkovávali jsme také kontakty s podnikatelskými sdruženími, například ve Francii se sdružením EUROMARKAGE, nebo s česko-německou obchodní komorou.

V roce 1993 byla uspořádána už 11. konference o sítotisku SIKON se zaměřením na základní informace o legislativě a právních aspektech týkajících se sítotiskových provozů. Ve stejné době se uskutečnil také II. sjezd sítotiskařů, na kterém bylo reflektováno rozdělení ČSFR a vznik samostatných svazů v obou nových republikách. Na II. sjezdu byl zvolen prezidentem Sítotiskového svazu ČR Vladimír Jiříček a osmi členná výkonná řídící rada. Sekretářem svazu zůstal i nadále JUDr. Miloš Machurek.

V témže roce byl uspořádán – za účasti více jak 110 účastníků – seminář s aktuálním tématem – Ekologické aspekty v sítotisku a likvidace odpadů ze sítotiskových provozů. Akce se zúčastnil i zástupce Ministerstva životního prostředí, krajský hygienik a další specialisté.

Následující svazem uspořádaný seminář byl zaměřen na potisk textilu a zúčastnilo se ho 180 tiskařů.